Svým vzhledem budí dojem divoké šelmy, ale opak je pravdou. Sokoke má sice energie na rozdávání, ale povahu má ze zlata. Je velmi přátelská, kontaktní a společenská. Na svém majiteli a rodině je silně vázaná a její změnu snáší opravdu špatně. Přes den ale potřebuje nějaký pohyb a fyzickou aktivitu, aby se za odměnu nevyřádila na vašem nábytku.
| Země původu | Keňa |
| Hmotnost | |
| Kocour | 3,5 - 7 kg |
| Kočka | 3,5 - 7 kg |
| Barva | Černá, hnědá |
| Průměrný věk | 12 - 16 let |
Sokoke je na první pohled taková divoká kočka, podobně jako je tomu u bengálského rasy. Hlavním poznávacím faktorem je především krátká srst se svou nádhernou kresbou formou pruhů, znaků, ale mohou se objevit i skvrny. Barva srsti je většinou v odstínech hnědé.
Sokoke má štíhlé a elegantní tělo s malou hlavou a velkýma očima. Uši jsou postavené, vždy v pozoru. Dlouhé tělo zakončuje hubený ocas a dlouhé nohy.
Tyto kočky si zachovaly své přírodní instinkty a v případě nebezpečí se dokážou bránit. Na lidskou rodinu, a především majitele, jsou vysoce vázané a změnu páníčka dokážou nést opravdu špatně.
Obecně platí, že sokoke se nerada nechává nosit, ale člověku si na klín určitě lehne, pokud se tak sama rozhodne. Je mazlivá, přítulná a společenská. Ráda mňouká a může tak s vámi vést dlouhou konverzaci.
I přesto, že sokoke nemá téměř žádnou podsadu, dnes již netrpí mnoha nemocemi. Je tedy považovaná za zdravé, přírodní a odolné plemeno.
Zajímavostí je, že tato rasa má ráda teplo a v domácnosti jí vyhovuje teplota kolem 20 stupňů. O venkovní kočku se tedy rozhodně nejedná. Vyhovovat ji bude teplý byt, kde se snese i s dalšími kočičími kolegyněmi.
Sokoke nemá téměř žádnou podsadu, proto je péče o srst víceméně nulová. Stačí ji občas pročesat, aby odpadaly staré chlupy.
Starat byste se o sokoke měli jako o každé jiné zvířátko, které potřebuje pravidelnou rutinu, dodržování veterinárních kontrol a správnou výživu.
Sokoke patří mezi aktivní kočky, které jsou díky svým dlouhým nohám výbornými běžkyněmi. Důležité je nedovolit jí, aby se unavila a vyřádila se tak na vašem nábytku. Na místě bude tedy zařídit dostatek fyzické aktivity přes den.
Socializace již od raného věku bude u sokoke rozhodně potřeba. Nemá ráda omezování vlastního pohybu, tudíž zastřihávání drápů nebo čištění uší by mohl být problém.
Původ a historie těchto divokých krásek není zcela známý. Jelikož jsou zvyklé a mají tolik rády teplo, nejspíše pocházejí z Keni, kde se o jejich rozvoj zasloužil nadšený pár chovatelů. Ti sokoke následně převezli do Dánska, kde kočka chvíli bojovala s kritickou teplotou, která ji ve finále posílila.
Další koťata putovala do Evropy, kam se dostala v roce 1991.
Sokoke funguje jako samostatné plemeno od roku 1993 a jedná se o vzácnou a málo známou rasu.
