ZÁPADOSIBIŘSKÁ LAJKA

Lajky jsou robustním a odolným plemenem, které dokáže přežít v bojových podmínkách. Díky tomu mají tuhý kořínek, co se zdraví týče. Lajky jsou velmi otužilé a odolné vůči chorobám. Nejčastěji se dožívají od 10 do 13 let.

Plemeno bude spokojené venku na zahradě, a to klidně celoročně. Zajistit byste lajce měli zejména kotec či zateplenou boudu, kam se může libovolně schoulit, a dostatek lidského kontaktu. V přetopeném městském bytě rozhodně spokojená nebude.

Bohatý a hustý kožich západosibiřské lajky je potřeba vyčesávat, nejvíce však v zimním období, kdy budou chlupy jen padat. Kvalitní krmivo s vysokým procentem masové složky bude rozhodně potřeba. Mezi klasickou péči patří například kontrola očí, uší, čištění zubů a zastřihávání drápů.

Lajky potřebují alespoň dvě hodiny denně aktivního pohybu, kde budou moci vybít svou přebytečnou energii. V opačném případě si najdou zábavu vlastního podání, která se vám nejspíše nebude líbit.

S lajkou můžete zkusit různé sporty ve formě dogtrekkingu, lovení či dokonce stopování. Pes dokáže být velmi dominantní, proto nebude vhodným plemenem pro začínajícího chovatele. Lajka je ale chytrá, rychle se učí a chápe povely, ovšem musíte vědět, jak na ni.

Lajka byla dříve loveckým plemenem, a stále je. Sloužila k lovení losů, medvědů a sobů. Zároveň tahala těžké saně a hlídala lidská obydlí. 

Předchůdci západosibiřských lajek se objevili již v 19. století, kdy doprovázeli domorodce na jejich cestách. Domovinou těchto psů byla především Sibiř, kde jsou dodnes nejvíce rozšířeni a na našem území se spíše nevyskytují.