WELŠŠPRINGRŠPANĚL
Plemeno psa, které se chová jako rodinný společník nebo jako pracovní pes. Díky jeho loveckým instinktům se jedná o výborného stopaře a lovce. S tím jde ruku v ruce jeho potřebný výcvik, a především špičkové přivolání. Ke své rodině se welšové chovají velmi jemně, přátelsky a rádi se tulí. Obecně jde o nekonfliktního pejska bez známek agrese či nervozity. Spokojený bude v příjemném domově, kde panuje klid a pohoda.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Anglie |
| Hmotnost | |
| Pes | 20 - 25 kg |
| Fena | 16 - 20 kg |
| Výška † | |
| Pes | 46 - 48 cm |
| Fena | 43 - 46 cm |
| Barva | Červenobílá |
| Průměrný věk | 12 - 15 let |
| Skupina FCI | FCI VIII. - Slídiči, retrívři a vodní psi |
| Sekce FCI | Sekce 2 - Slídiči (s pracovní zkouškou) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Tito psi jsou na první pohled velmi podobní anglickým špringršpanělům, s kterými mají společnou historii, ale jsou o něco menší. Jedná se o jemné plemeno s delší hladkou a přiléhavou srstí, která je dlouhá zejména na uších a břiše. Na ocasu poté tvoří prapor.
Welššpringršpaněl má kratší tělo s hlubokým hrudníkem a nohy nejsou příliš dlouhé. Uši jsou malé a pes je nosí svěšené podél hlavy. Oči mají pozorný, ale jemný výraz a sytě oříškovou barvu. Ocas nikdy není nad úrovní hřbetu, pes ho nosí vždy živě a často se kupíruje. Welšové mají většinou bílý základ a rezavé až červené odstíny znaků.
POVAHA
Welš je optimistický pes, vždy loajální ke svému majiteli a k rodině. K cizím lidem je spíše přátelský, nevyskytuje se u něj žádná agrese či nervozita.
Rozhodně ho vystihují vlastnosti jako je hravost, přítulnost a vděčnost. Povětšinu času ho najdete jako ukázkového rodinného psa, který si rozumí s dětmi a za předpokladu dobré socializace i s ostatními zvířaty.
Welššpringršpanělé budou vhodní pro optimistické a empatické majitelé.
ZDRAVÍ
Welššpringršpanělé jsou od přírody psi s tuhým kořínkem, ale přesto se u nich mohou objevit některé nemoci, a to zejména v pozdějších letech. Obecně trpí na oční potíže, mezi které patří například šedý zákal či entropium, kdy se okraje víčka stáčí dovnitř, a řasy tak dráždí rohovku a spojivku.
PÉČE
Díky lásce k přírodě bude u těchto psů nutné pravidelně kontrolovat jejich tělo. Často se může stát, že se váš pejsek někde poraní, sem tam objevíte nějaký bodlák nebo větvičku.
Drobné bolístky zvládnete ošetřit doma, ale pokud se jedná o větší poranění, budete muset navštívit veterináře. Welššpringršpaněl často trpí na ušní infekce, proto bude potřeba pravidelné čištění. Zároveň se doporučuje pejskovi pročesávat chlupy, aby se zabránilo jejich nechtěnému plstnatění.
POHYB
Je nutné hned na začátek podotknout, že se jedná o pejska s loveckým instinktem, tudíž přivolání a základní výcvik poslušnosti bude hrát opravdu velkou roli.
Obecně jsou welšové přes den velmi aktivní, milují procházky v lese a rádi si hrají. Jedná se o milovníky vody, pokud tedy půjdete okolo jezírka, počítejte s tím, že se domů vrátíte s mokrou chlupatou obludou. Welšové jsou díky svému loveckému instinktu výbornými stopaři, proto se často uplatní jako lovečtí pomocníci.
HISTORIE PLEMENE
Welššpringršpanělé mají úzce spjatou historii s těmi anglickými. První zmínka o těchto barevných psech pochází z roku 1570, kdy se psi poprvé objevili na území Velké Británie. Jejich úkolem bylo zejména lovení, nahánění a plašení zvěře, která se poté chytala do sítí.
Později se začali barevně odlišovat tito psi a welšové se nacházeli převážně v oblasti Walesu, odkud také pochází jejich pojmenování. Postupně se plemeno dostalo i do okolního světa a jeho první standard byl sepsán roku 1902. Nyní se plemeno chová především k pracovnímu využití nebo jak rodinný psí společník.
Oficiální klub plemene v ČR
