VÝCHODOSIBIŘSKÁ LAJKA
Temperamentní, živé, ale přátelské plemeno. Lajky bývají otevřené a milé i k cizím lidem, ale pokud vycítí hrozbu nebo nervozitu ze strany majitele, nebojí se bezhlavě zakročit. Zahradu a domek vám tedy spolehlivě ohlídají. Východosibiřské lajky mohou žít i v bytech, pokud budete počítat s pravidelným pohybem a línáním. Tato harmonická chlupatá kamarádka hravě zapadne do vaší rodiny.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Rusko |
| Hmotnost | |
| Pes | 18 - 23 kg |
| Fena | 18 - 23 kg |
| Výška † | |
| Pes | 57 - 64 cm |
| Fena | 53 - 60 cm |
| Barva | Bílá, Černá, Šedá, Světle hnědá, Hnědá, Červená |
| Průměrný věk | 12 - 15 let |
| Skupina FCI | FCI V. - Špicové a primitivní plemena |
| Sekce FCI | Sekce 2 - Severští lovečtí psi (se zkouškou z výkonu) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Lajky jsou velmi podobné vlkům a divokým psům. Právě ze všech lajek je ta východosibiřská největší a pyšní se svou pevnou a svalnatou postavou s bohatou srstí. Hlava je stejně velká jako psí krk.
Na hlavě jsou vztyčené trojúhelníkové stojaté uši, které mohou být lehce zaoblené. Oválné oči mají různé odstíny hnědé a jsou středně velké. Východosibiřská lajka má silný, pevný a široký hřbet, na který navazuje huňatý a zatočený ocas nad hřbetem.
Plemeno má bohatou a hustou podsadu, která ho chrání proti mrazivému počasí. Zbarvení lajek může být šedé, černé, bílé nebo strakaté.
POVAHA
Tento chlupatý čtyřnohý tvor oplývá temperamentem, ale zároveň přátelskou povahou. Lajka dokáže být velmi jemná, veselá a otevřená i k cizím lidem. Feny bývají zpravidla zdrženlivější.
Svým pánům a rodině slouží jako oddaný společník, který se rozhodně nebojí zakročit, pokud vycítí nebezpečí od cizího člověka či psa. Rozhodně se jedná o dobrého hlídače a ochránce. Jelikož má východosibiřská lajka vyvinutý lovecký pud, socializace s ostatními zvířaty bude klíčovým faktorem.
S dětmi si dobře rozumí a je k nim trpělivá a jemná. Z předpokladu správné výchovy budete moct lajku chovat i s menšími zvířaty.
ZDRAVÍ
Dá se říct, že lajky se pyšní svým zdravotním stavem a především nenáročností, co se krmení a údržby týče. To samozřejmě neznamená, že byste se o svého pejska neměli řádně starat.
Východosibiřské lajky by měly být testované na dysplazii kyčelního kloubu, aby se tak předešlo nechtěným problémům. Občas lajku mohou potkat i problémy očí jako je glaukom či slepota v pozdějším věku.
PÉČE
Lajky potřebují pravidelný lidský kontakt se svým majitelem. To byste si měli zapamatovat, pokud budete chtít lajku chovat celoročně na zahradě. Mohou být ale chované i v bytě za předpokladu kvalitního pohybu přes den.
Jelikož se jedná o chlupaté kamarády, kteří oplývají bohatou podsadou, počítat byste měli s pravidelným línáním. Pokud budete mít lajku v bytě, vyčesávání srsti byste měli v těchto měsících praktikovat častěji, abyste tak zamezili nadměrnému padání chlupů.
Plemeno je nenáročné. Stačí občas zastřihnout přerostlé drápky, zkontrolovat uši a dojít na kontrolu k veterinářovi.
POHYB
Východosibiřská lajka je temperamentní, vitální a energický pes, který potřebuje kvalitní pohyb. Je důležité najít s akční lajkou takovou aktivitu, která bude bavit majitele i psa.
Již bylo zmíněné, že lajky mají silně vyvinutý lovecký instinkt a loví tedy výborně. Na procházkách byste měli mít vodítko vždy při ruce, jinak se může snadno stát, že váš parťák chytí stopu a zmizí v lese.
HISTORIE PLEMENE
Jak celý název lajky napovídá, pochází z Ruska, a to konkrétně ze Sibiře, kde se objevila kolem 20. století. Pravděpodobně vznikla křížením pomocí dalších lajek, které se na území vyskytovaly a lovily zde velká zvířata, do kterých patří dokonce medvědi.
Východosibiřská lajka je dodnes rozšířená pouze ve své domovině, ve Skandinávii nebo v Irkutsku, kde jsou k vidění ti nejlepší jedinci. Standard byl schválen okolo roku 1981.
