VELKÝ ŠVÝCARSKÝ SALAŠNICKÝ PES
Při pohledu na plemeno byste řekli, že už jste psa někdy spatřili, jedná se totiž o jednu z variant jeho psích kolegů.
Velký švýcarský salašnický pes je příbuzný bernskému salašnickému psu. Je přátelský, vyrovnaný, aktivní a rozhodně bude potřebovat pravidelný pohyb a zábavu.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Švýcarsko |
| Hmotnost | |
| Pes | 60 - 70 kg |
| Fena | 50 - 60 kg |
| Výška † | |
| Pes | 65 - 72 cm |
| Fena | 60 - 68 cm |
| Barva | Černý trikolor |
| Průměrný věk | 10 - 11 let |
| Skupina FCI | FCI II. - Pinčové a knírači, molosská plemena |
| Sekce FCI | Sekce 3 - Švýcarští salašničtí psi (bez zkoušky z výkonu) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Co rozhodně charakterizuje všechny salašnické psy, je jejich unikátní zbarvení.
Převažující a základní barva je samozřejmě černá, dále bílá skvrna na hlavě a tzv pálení, které se vyznačuje hnědou či oranžovou barvou, zejména na tvářích a nohou.
Pohlavní dimorfismus je u tohoto plemene znát. Plemeno se od bernského salašnického psa liší zejména jeho krátkou a přiléhavou srsti s měkkou podsadou, a také výškou.
Velký salašnický pes je o něco větší než jeho psí příbuzný.
POVAHA
Švýcarský salašnický pes je vyvážené, nebojácné a pozorné plemeno, které jen tak něco nevyvede z míry. Osoby jemu známé rád vítá a je k nim velmi přátelský. Kompletně postrádá úzkostné či agresivní chování a není příliš dominantní.
Má sklony lovit či pronásledovat malá zvířata, proto je důležitého ho seznamovat s ostatními členy už ve štěněcím věku. Tento sociální pejsek miluje svou lidskou rodinu nade vše a dokáže ji velmi dobře bránit.
Co se týče cizích lidí, může se zpočátku chovat trochu odtažitě a nejistě, ale jakmile zjistí, že jemu ani rodině nic nehrozí, rád se přivítá.
ZDRAVÍ
Plemeno je poměrně zdravé a houževnaté. Dožívá se okolo 11 let věku, což není bohužel dlouhá doba a některého majitele by to mohlo snadno odradit. Ve svém životě se pes může setkat s onemocněním pohybového aparátu, někteří jedinci dokonce s epilepsií či onemocněním očí. Pozor byste si měli dát i na torzi žaludku, která vzniká po aktivitě psa bezprostředně po jídle.
PÉČE
I přestože má krátkou srst, je vybaven podsadou, která ho dobře uchrání před chladem. Naopak nadměrná vedra snáší hůře. Jedná se o dobrého hlídače, který umí žít celoročně venku.
Srst by se mělo alespoň jednou týdně vyčesávat, jinak se jedná o nenáročné plemeno. Dbát byste měli na kvalitní výživu a doplňky stravy pro dobrou stavbu a vývin kostí.
POHYB
Stejně tak jako plemeno miluje svou rodinu, tak miluje i pohyb. Odjakživa se jedná o vášnivého tažného psa toužícím být všude potřebný a těšit svého pána. Velký švýcarský salašnický pes bude nejvíce spokojený na zahradě mimo město, kde se bude moc dostatečně vyběhat a vydovádět.
Jelikož má vyvinuté lovecké pudy, měli byste dbát na kvalitní výcvik poslušnosti a být obezřetní zejména v lese či na louce. Tento pes dokáže být občas dost tvrdohlavý a pokud neuzná úkol důležitým, jednoduše ho neudělá.
HISTORIE PLEMENE
Historie plemene sahá do 18. až 19. století do oblasti Švýcarska. Předci velkého švýcarského salašnického psa byli často využíváni k lovu a hlídání majetku, a to z důvodu jejich velikosti, která často odstrašovala. Náplní psí práce bylo také tahání různých břemen a dalšího nákladu.
Na přelomu 19. a 20. století se pomalu ale jistě začalo s čistokrevným chovem plemene, kdy byli představeni právě tito psi. K jejich ustanovení standardu došlo o rok později, a dokonce jim byla udělená i cena. Roku 1912 byl velký švýcarský salašnický pes konečně a oficiálně uznán FCI.
