TIBETSKÝ ŠPANĚL
Málo rozšířené psí plemeno, které má za sebou dlouhou a pestrou historii. Tibetský španěl není vhodný k celoročnímu pobytu venku, ale spíše do bytu, kde bude dělat neustálou společnost své lidské rodině.
Je nenáročný, lehce cvičitelný a velmi loajální. Se staršími dětmi si užije mnoho legrace a hodí se také jako společník pro seniory.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Tibet |
| Hmotnost | |
| Pes | 4,1 - 6,8 kg |
| Fena | 4,1 - 6,8 kg |
| Výška † | |
| Pes | 25,4 cm |
| Fena | 25,4 cm |
| Barva | Černá, Bílá, Sobolí, Černá s pálením, Krémová, Zlatá, Červená |
| Průměrný věk | 12 - 15 let |
| Skupina FCI | FCI IX. - Společenští a malí psi |
| Sekce FCI | Sekce 5 - Tibetská plemena (bez zkoušky z výkonu) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Tibetský španěl je vzhledově menší pes harmonických a vyvážených proporcí. Dlouhá srst, která pokrývá celé tělo, je hedvábná a na dotek velmi jemná. Hlava je spíše malé velikosti s vyznačeným stopem a širokou lebkou.
Bystré oči oválného tvaru mají tmavě hnědou duhovku. Vysoko nasazené uši jsou poté svěšené podél hlavy. Na krátkém a svalnatém krku je srst o něco hustější a vytváří zde mírný límec.
Tibetský španěl má úzký hřbet, který opět zakrývá bohatá srst, a působí tak, že je hřbet o něco širší. Ocas je nošený nad hřbetem a srst na něm vytváří prapor.
POVAHA
Tibetští španělé jsou velmi aktivní a energičtí pejsci. Jejich povaha se často přirovnává k povaze kočky, protože rádi lezou na různá vyvýšená místa a celou situaci pozorují z vrchu. Mezi jejich favority patří například židle, parapet nebo opěradlo křesla.
Svou rodinu španěl bezpochyby miluje a nesnáší trávit čas o samotě doma. Zároveň se jedná o samostatného pejska, který nemá potřeba vám být neustále za zadkem. Tibetský španěl se hodí do rodin s dětmi, zejména s těmi většími, dále také k seniorům, kterým bude dělat společnost. Jedná se o dobrého psího hlídače.
ZDRAVÍ
Tibetského španěla mohou během života potkat například problémy s očima, konkrétně progresivní atrofie sítnice, která může vést až k slepotě. Dále luxace pately, s kterou má většina menších plemen problém.
Preventivně se doporučuje podávat kloubní výživu již od štěněte. Obecně můžeme říct, že se tibetští španělé dožívají vysokého věku se zachovalým zdravím.
PÉČE
Tibetští španělé jsou psi vhodní zejména do bytu. Zahrada se jim bude samozřejmě líbit, jelikož se budou moc volně proběhnout, ale rozhodně se nejedná o plemeno, které by mohlo být chované celoročně venku. Potřebuje kontakt se svým majitelem na denní bázi.
Tibetský španěl má velmi jemnou a hustou srst, která je ale nenáročná, co se údržby týče. Chlupy totiž nezapáchají, a dokonce se v nich ani nezadržují nečistoty. Dá se tedy říci, že pes má samočistící srst. Proces pravidelného línání urychlíte tím, že pejska budete pravidelně vyčesávat.
POHYB
Tibetský španěl je doma velmi klidný a užívá si domácí pohody, ale jakmile psa vytáhnete ven, ukáže se jeho druhá stránka. I přes jeho velikost se jedná o aktivního a čilého psa, který uvítá pravidelné a dlouhé procházky. Se španělem můžete provozovat klasické kynologické sporty, mezi které patří již známé agility nebo dog dancing.
Základní poslušnost a výcvik by měl s trochou trpělivostí a režimem hravě zvládnout. Hodit se vám bude zejména přivolání a povel ,,ticho“, jelikož se jedná o dost vokálního psa, který rád upozorní na podezřelou situaci nebo cizince.
HISTORIE PLEMENE
Původ těchto pejsků sahá do dávné historie tibetských klášterů, ve kterých se poprvé objevil již v 8. století. Psa chovali tamní mniši, jelikož se podobal malému lvu, který představoval symboliku vítězství nad násilím a agresí.
Tibetští španělé fungovali jako spolehliví hlídací psi, někteří se dokonce naučili otáčet modlitebními mlýnky, a v neposlední řadě sloužili jako dary pro významné osobnosti.
Zároveň šlo o společenské pejsky, kteří se nechali rádi pohladit, a postupně se tak rozšiřovali do jiných zemí, kde se následně křížili. Mezinárodního uznání se tibetský španěl dočkal roku 1983.
