SAARLOOSŮV VLČÁK
Smečkový, a především společenský pes, který často působí rezervovaně až nedostupně.
Naopak vlčák je velmi přátelský a oddaný svému majiteli, kterému bude rád dělat společnost a doprovázet ho na procházkách.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Holandsko |
| Hmotnost | |
| Pes | 36 - 41 kg |
| Fena | 36 - 41 kg |
| Výška † | |
| Pes | 65 - 75 cm |
| Fena | 60 - 70 cm |
| Barva | Černá, Bílá, Světle hnědá, Stříbrná, Červená, Hnědá, Šedá, Modrá |
| Průměrný věk | 10 - 12 let |
| Skupina FCI | FCI I. - Ovčáci a honáčtí psi |
| Sekce FCI | Sekce 1 - Ovčáci (bez zkoušky z výkonu) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Saarloosův vlčák patří mezi velká plemena psů. Feny bývají zpravidla o něco menší a lehčí. Pes svým vzhledem připomíná vlka a s tím i dobře známého československého vlčáka. Rozeznat tyto dvě plemena bývá problém i pro zkušené kynology.
Vlčáci mají o něco delší tělo, než je kohoutková výška. Krk, na kterém se zejména v zimním období tvoří límec, je dobře osvalený a plynule přechází v rovný a pevný hřbet. Pohyb psa je velmi elegantní díky jeho dlouhým nohám. Barva srsti může být vlkošedá, hnědá či světle krémová až bílá. Nosní houba by měla mít černou pigmentaci. U hnědých jedinců je však možné spatřit i játrové zbarvení čumáku.
POVAHA
Saarloosův vlčák je pes s neobvyklou povahou, který si vytvoří pevný vztah zejména k jednomu člověku a následně mu bude plně oddaný. V krvi mu koluje vlčí krev, a proto se jedná o nezávislé, vnímavé a tvrdé psy, kteří mohou být někdy tvrdohlaví.
K cizím lidem se vlčáci chovají spíše neutrálně a nejsou agresivní nebo příliš obranářští. Přestože mají silně vyvinutý lovecký pud, vztah s ostatními psy bývá v pořádku, ale pozor byste si měli dávat zejména při styku s těmi domácími. Vlčák se rozhodně nehodí pro vytížené a netrpělivé páníčky. Rád tráví čas se svou lidskou rodinou.
ZDRAVÍ
Do čistokrevného chovu jsou připuštěni pouze testovaní a zdraví jedinci. Bohužel i saarloosův vlčák se může setkat s nemocemi, které jsou většinou dědičného charakteru. Jako u většiny velkých plemen psů, jsou to zejména problémy s klouby – konkrétně dysplazie kyčelního či loketního kloubu.
Dále psa mohou postihnout potíže se zrakem, což může končit až slepotou. Saarloosův vlčák má charakteristickou chorobu tzv. dwarfismus neboli zakrslost kdy dochází k neúplnému dovyvinutí jedince.
PÉČE
Jak už bylo zmíněno jedná se o plemeno psa, které má rádo volný pohyb a potřebuje denní vybití energie fyzickou aktivitou. Saarloosův vlčák má velmi silnou podsadu, která ho chrání před mrazivým a nepříznivým počasím. Bude tedy potřeba pejska pravidelně vyčesávat a srst mu kontrolovat, zejména pokud se budete chtít účastnit psích výstav.
Častá koupel vlčáka není potřeba, zato přerostlé drápky je nutno udržovat a pravidelně stříhat. Jak už bylo zmíněno jedná se o plemeno psa, které má rádo volný pohyb a potřebuje denní vybití energie fyzickou aktivitou.
Saarloosův vlčák má velmi silnou podsadu, která ho chrání před mrazivým a nepříznivým počasím. Bude tedy potřeba pejska pravidelně vyčesávat a srst mu kontrolovat, zejména pokud se budete chtít účastnit psích výstav. Častá koupel vlčáka není potřeba, zato přerostlé drápky je nutno udržovat a pravidelně stříhat.
POHYB
Saarloosův vlčák miluje pohyb a dlouhé procházky v přírodě ho dokážou velmi potěšit. Pozor ale na jeho, již zmíněný, lovecký instinkt, který je velmi dobře vyvinut a pes tedy nebude mít problém se kdykoliv vydat za zvěří.
Tomuto se dá zabránit včasný a trpělivým výcvikem stejně tak jako správnou socializací ve štěněcím věku. Při včasné socializaci a seznamování psa s ostatními jedinci či okolím dokáže vlčáka stmelit i s dalšími zvířecími členy rodiny.
Plemeno je vytrvalé a snadno uběhne dlouhé vzdálenosti. Rád bude dělat společnost především sportovcům a aktivním lidem.
HISTORIE PLEMENE
Chov plemene započal již v první polovině 20. století, kdy byl křížen s německým ovčákem Gerardem. Své jméno získal po chovateli Leendertu Saarloosovi. Vlčákovo původní využití mělo být zejména to pracovní.
Cíl chovatele bylo vyšlechtit psa povahově vyrovnaného a pomocníka pro nevidomé. Bohužel u plemene začala převažovat vlčí bázlivá a nezkrotná povaha.
Pan Saarloos se ve svých chovech začal potýkat s nákazou psinky a mnoho jedinců zahynulo, protože své psy nechtěl nechat očkovat. Díky zastáncům a milovníkům tohoto plemene, se roku 1975 saarloosův ovčák dočkal prvního zapsání do plemenné knihy. Registrace FCI proběhla až v roce 1981.
