ROTVAJLER
Plemeno, se kterým se rozhodně nebudete bát večerních procházek. Rotvajleři jsou oddaní a loajální své rodině, vynikají vysokou trpělivostí a inteligencí.
Jejich výcvik vyžaduje zkušenou a autoritativní ruku.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Německo |
| Hmotnost | |
| Pes | 50 kg |
| Fena | 42 kg |
| Výška † | |
| Pes | 61 - 68 cm |
| Fena | 56 - 63 cm |
| Barva | Černá s pálením |
| Průměrný věk | 8 - 10 let |
| Skupina FCI | FCI II. - Pinčové a knírači, molosská plemena |
| Sekce FCI | Sekce 2 - Molosská plemena typu mastifa. (se zkouškou z výkonu) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Rotvajler je obratné plemeno s mohutnou a svalnatou stavbou těla. Jeho srst je krátká, lesklá a hustá, v černé barvě s hnědým až oranžovým pálením.
Pálení můžeme vidět na lících, krku, hrudníku a nohách, stejně jako nad očima a pod kořenem ocasu.
Rotvajler má středně dlouho a širokou lebku s vysoko nasazenýma ušima a hnědýma očima.
Pes vyniká širokými a pevnými zády s hlubokým hrudníkem. Končetiny jsou silně osvalené a robustní.
POVAHA
Ve společnosti panuje fáma o agresivním a nebezpečném plemeni, ale není tomu tak. Jedná se o velmi vlídného a přátelského rodinného psa.
Pokud bude mít rotvajler dostatek lásky, péče a pozornosti od majitele, tak se u něj žádná agresivita nevyvine. Je velmi oddaný a loajální ke své rodině. Vyznačuje se velmi dobrou tolerancí vůči okolí, je bystrý a inteligentní.
Rotvajler dokáže své lidi velmi dobře chránit. Pokud vycítí, že ze strany cizinců nehrozí žádné nebezpečí, tak se přátelsky bude chovat i k okolí.
ZDRAVÍ
Mezi některé nemoci rotvajlera, díky genetickým predispozicím, patří srdeční vady, dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Rotvajleři mají také sklony k obezitě, proto bude vhodné hlídat jejich nekontrolovaný apetit. U velkých psů se také můžeme setkat s torzí žaludku.
Nedoporučuje se chodit na procházky krátce po krmení. Pes by měl jíst vícekrát denně po malých porcích. Obecně se jedná o robustní a odolné plemeno, které se dožívá až 12 let věku. V průměru však 8 až 10 let.
PÉČE
Rotvajler je vhodný pro celoroční pobyt venku, kde vám bude pečlivě střežit zahradu. Nejlépe uděláte, pokud ho vybavíte kvalitní boudou či kotcem, aby se pes měl kam schovat.
V době línání se doporučuje každodenní česání, nejlépe pomocí gumové rukavice. Bude se vám s ní manipulovat lépe než s kartáčem. Drápy rotvajlera by se měly udržovat dle potřeby. Ústní, ušní a oční hygiena je samozřejmostí. Doporučuje se přidávat pejskovi i lososový olej do krmení po kterém se mu bude krásně lesknout srst.
POHYB
Rotvajleři se mohou zdát jako těžkopádní psi, ale ve skutečnosti milují pohyb veškerého druhu. Jako rodinní psi se spíše doporučují feny, zejména kvůli jejich hmotnosti. Rotvajleři potřebují denní pohyb formou dlouhých procházek, kde se mohou řádně vydovádět a vyběhat. K tomu se doporučuje mít ještě jednu pracovní aktivitu, kterou budete s pejskem provozovat. V dobré kondici ho udržíte zejména během, obranou či obediencí, kde bude muset zapojit i mozek.
Rotvajleři jsou vhodní pro zkušené a sebevědomé chovatelé, ke kterým si pes vytvoří respekt.
HISTORIE PLEMENE
Rotvajler je jedním z nejstarších psů na světě. Jeho původ sahá do starověkého Říma, kdy byli předci rotvajlerů chováni především jako pastevečtí psi.
Římané posílali své neohrožené psy na různé trhy s dobytkem, kde ho strážili. Rotvajleři se tedy dostali až do města Rottweil po kterém bylo plemeno následně pojmenováno. Stali se pomocníky řezníků, hlídali svého pána a také jeho majetek.
Později se rotvajler usvědčil při práci u policie, kdy byl roku 1910 oficiálně uznán jako služební pes. Dnes už má rotvajler čím dál častěji využití jako rodinný hlídací pes.
