PYRENEJSKÝ HORSKÝ PES
Často dokáže odradit svým mohutným vzhledem a nebojácností, naopak se ale jedná o velmi přátelského psa s milou povahou. Pyrenejský horský pes vám skvěle pohlídá jak pozemek, tak ostatní členy rodiny včetně dětí. Základní výcvik zvládá levou zadní a práce ho velmi baví.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Francie |
| Hmotnost | |
| Pes | 50 - 73 kg |
| Fena | 39 - 52 kg |
| Výška † | |
| Pes | 70 - 80 cm |
| Fena | 65 - 75 cm |
| Barva | Bílá |
| Průměrný věk | 10 - 12 let |
| Skupina FCI | FCI II. - Pinčové a knírači, molosská plemena |
| Sekce FCI | Sekce 2 - Molosská plemena typu mastifa (bez zkoušky z výkonu) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Pyrenejský horský pes je silné a mohutné plemeno a opravdu se tedy jedná o psa s velkým tělesným rámcem. Hlava pyrenejského psa není příliš velká. Malé jantarově zbarvené oči vyzařují inteligentní výraz.
Hrudník psa je široký, dlouhý, a ne příliš hluboký. Pevný a silný hřbet postupně přechází v bohatě osrstěný a dlouhý ocas, který je v klidové fázi nesen svěšený, v akci je naopak stočený nad hřbetem.
Barva srsti pyrenejského horského psa může být bílá se žlutými či šedými skvrnami na hlavě, uších a kořeni ocasu.
POVAHA
Plemeno je především přítelem od nepohody, vyniká svou silou, obratností a dobromyslností. Skutečně miluje děti a neustále je ochraňuje.
Je velmi poslušný a přizpůsobivý vůči svému pánovi a ostatním členům rodiny.
Ale za to je vždy podezíravý a nedůvěřivý vůči cizím lidem. Jedná se o nekompromisního hlídače pozemku, který musí být vždy dobře oplocen.
Soužití s domácími a hospodářskými zvířaty zvládá velmi dobře.
ZDRAVÍ
Už díky původu plemene je pes velmi houževnatý a zdravý. Celkově se dožívá vysokého věku, konkrétně až 12 let a starší jedinci také nejsou výjimkou.
Bohužel stejně jako většina plemen s velkou kostrou, je i náš pyrenejský horský pes náchylný na problémy pohybového aparátu. Setkat byste se mohli například s luxací pately a kyčelní či loketní dysplazií. Psa mohou postihnout také oční vady.
PÉČE
Pyrenejský horský pes vždy upřednostní velkou zahradu před městským bytem, kam se naopak vůbec nehodí. Zároveň je možné vašeho čtyřnohého parťáka chovat celoročně venku v boudě, ale i vevnitř domu.
Bílá psí srst se musí pravidelně vyčesávat, aby nevznikalo plstnatění. V době línání budete muset brát kartáč do ruky prakticky denně.
Aby se zabránilo množení bakterií a následnému zánětu, provádí se pravidelná rutina v podobě čištění uší a ústní dutiny. Čím dříve začnete praktikovat tyto postupy, tím rychleji si váš pejsek zvykne a nebude to pro něj žádný problém.
POHYB
Plemeno pyrenejského horského psa je doporučeno především do aktivní rodiny, která bude mít dostatek času se pejskovi stoprocentně věnovat. V posledních letech se pes využíval dokonce jako canisterapeutický pomocník. Bude rád za každou delší procházku či pořádnou turistiku. Zkusit s ním můžete pastevectví nebo dogtrekking.
Svého pána musí pes plně respektovat a vidět v něm autoritu. Co se týče základní poslušnosti, nejedná se o těžce cvičitelného psa. Je nutné ho ale socializovat již od štěněcího věku.
HISTORIE PLEMENE
Plemeno původem pochází z francouzských Pyrenejí, kde se objevilo již ve 14. století. Pyrenejský horský pes sloužil jako ochránce stáda dobytka a ovcí před zloději a medvědy.
Působil také jako hlídač na hradech a zámcích. Časem se plemeno stalo velmi populárním psem u francouzských králů a na jejich dvorech se těšil velké popularitě. První klub chovatelů byl založen už roku 1923.
