LEONBERGER
LEONBERGER
Velikost plemene může často odradit většinu lidí, ale přátelská povaha leonbergerů vás obratem přesvědčí o opaku.
Tito psi překypují láskou na rozdávání, milují společnost své lidské rodiny a co se týče dětí, mají vysoký práh tolerance a trpělivosti.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Země původu | Německo |
Hmotnost | |
Pes | 50 - 77 kg |
Fena | 41 - 64 kg |
Výška † | |
Pes | 72 - 80 cm |
Fena | 65 - 75 cm |
Barva | Mahogany, Červená, Sandy, Žlutá |
Průměrný věk | 8 - 10 let |
Skupina FCI | FCI II. - Pinčové a knírači, molosská plemena |
Sekce FCI | Sekce 2 - Molosská plemena (bez zkoušky z výkonu) |
FCI | Standard |
VZHLED
Pes plemene leonberger je zdatný, svalnatý a velmi silný s mohutně stavěnou postavou a kostrou. Široká lebka je harmonických proporcí spolu se zbytkem těla.
I přesto jeho postavu má v sobě leonberger určitou eleganci. Rozhodně si všimnete silných čelistí s nůžkovým skusem s přiléhajícími černými pysky.
Pes má tmavé středně velké oči a osrstěné postavené uši se zaoblenými špičkami. Silný krk je bez laloku. Hrudník je hluboký s dobře klenutými žebry a lokty blízko něj.
Leonberger má o něco delší trup než výšku těla. Ocas je osrstěný a nesený pod linií hřbetu. Silné tlapy jsou zakončené drápy a černými polštářky.
POVAHA
Mohutnost leonbergera může často vystrašit budoucího či potencionálního majitele, ale nenechte se odradit. Pes leonberger je nadevše milující tvor, který se velmi rád stane členem vaší domácnosti. Díky jeho přátelské povaze si ho oblíbí každý jedinec.
Zároveň je velmi bystrý a tolerantní, i přes jeho citlivost na vysokou hlasitost, se nenechá dětským pláčem nebo křikem odradit. Má tendenci chránit své členy rodiny, a to zejména ty nejmenší. I přesto, že je leonberger velmi přátelský, dokáže zasáhnout, pokud vycítí nebezpečí.
Jedná se o velmi dobrého hlídače majetku i pozemku, a samozřejmě i samotných lidí. Agresivita a bázlivost je mu cizí, naopak, převládá milá povaha i k ostatním psům.
ZDRAVÍ
Jako každého velkého psa, mohou i leonbergera dost potrápit potíže s klouby a kostmi. Obecně se považují za zdravé a odolné plemeno, ale již od malička by se měl brát ohled na tvrdé povrchy, skákání a časté chození do schodů, což může pejskovi jen ublížit. Dávat byste si měli i na obezitu a pejska tak nepřekrmovat, jinak byste zatížili jeho klouby o to více.
PÉČE
Leonberger je houževnaté a skromné plemeno, co péče týče. Hlavní je kontakt s rodinou. Na kvalitním krmivu by se rozhodně šetřit nemělo, zároveň by měl každý majitel dbát na psí kondici a hmotnost. Kupování psích krmiv ze supermarketu se rozhodně nedoporučuje.
Jelikož se jedná o pejska s podsadou, v zimních měsících se připravte na velkou ztrátu chlupů a časté vyčesávání. Jako u každého plemene by se měly dodržovat běžné rutiny v podobě kontroly zubů, uší, zastřihování drápků a pravidelných kontrol u veterinárního lékaře.
POHYB
Asi je vám jasné, že leonberger určitě do garsonky nepatří. Nejlépe mu bude ve velkém domě či na zahradě, kde může přebývat i celoročně za předpokladu, že se bude mít v mrazivých podmínkách kam schovat. Leonbergera můžeme často spatřit spíše jako rodinného hlídacího psa, které zaujímá své místo právě před domem.
Díky jeho výbornému čichu se ale uplatňuje i při stopaření či záchranářských akcí. Vzhledem k jeho velikosti byste výchovu neměli podceňovat. U takto velkého psa bude potřeba zvládnout alespoň základní výcvik, do kterého patří například přivolání. S nevychovaným leonbergerem by měli ženy na vodítku velký problém, natož malé děti.
HISTORIE PLEMENE
Dějiny leonbergera sahají do 19. století, kdy bylo cílem vyšlechtit psa s klidnou povahou a exteriérem podobným samotnému lvu. Plemeno pochází z města Leonberger v Německu, po kterém také zdědil svůj unikátní název. Sloužilo v domácnostech u vysoce postavených lidí a šlechty.
Existenční ránou pro psa byla samozřejmě druhá světová válka, kdy měla většina psích plemen namále. Pouhých pár jedinců v této době přežilo, ale právě díky nim se chov podařilo zachránit, a v roce 2010 tak vznikl plemenný standard leonbergera.