HOLANDSKÝ OVČÁK
Pracant a workoholik se vším všudy. Tohoto psa rozhodně jen tak neunavíte a díky jeho inteligenci ani neobelstíte. Přesto, že je výcvik holandského ovčáka poměrně lehký, majitel by neměl polevit a na svých pokynech neustále trvat.
Obecně se jedná o přátelského a vysoce loajálního psa, který by pro svou lidskou smečku udělal první poslední.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Země původu | Nizozemsko |
Hmotnost | |
Pes | 30 kg |
Fena | 30 kg |
Výška † | |
Pes | 57 - 62 cm |
Fena | 55 - 60 cm |
Barva | Stříbrná žíhaná, zlatá žíhaná, šedá žíhaná, modrošedá |
Průměrný věk | 12 - 13 let |
Skupina FCI | FCI I. - Ovčáci a honáčtí psi |
Sekce FCI | Sekce 1 - Ovčáci (se zkouškou z výkonu) |
FCI | Standard |
VZHLED
Holandský ovčák je středně velký pes, dobře osvalený s harmonickými proporcemi. Hlava je podlouhlá, klínovitého tvaru a u krátkosrsté varianty budí dojem trojúhelníku.
Mandlové a poněkud šikmé oči mají tmavě hnědou duhovku a bystrý výraz. Středně velké uši jsou vztyčené a nošené vysoko, a to zejména při vzrušení.
Dlouhý ocas je v pohybu nesen vzhůru, v klidu je naopak svěšený. Holandský ovčák se rozděluje na tři různé varianty, a to na krátkosrstého, dlouhosrstého či hrubosrstého.
POVAHA
Povaha holandského ovčáka je přátelské a velmi loajální.
Pes si většinou vybírá jednoho hlavního člověka z rodiny, kterému je nadevše oddaný a nerad snáší jeho odloučení nebo, nedej bože, změnu majitele.
Pro rodinný život je tento pes jako stvořený. Dobře se snáší i s ostatními psy a při správné socializaci i ostatními zvířaty, kteří žijí v domácnosti.
ZDRAVÍ
Holandský ovčák se dožívá kolem 13 let věku a netrpí mnoha genetickými nemocemi. Dysplazie loketního a kyčelního kloubu rozhodně stojí za zmínku jako u každého většího plemeno a bohužel ani holandský ovčák není výjimkou.
Při uchovnění psa bude rozhodně důležitou součástí provedený rentgen, aby se do chovu pouštěli pouze zdraví jedinci. Plemeno může v pokročilém věku trpět i na onemocnění očí, do kterých patří i šedý zákal.
PÉČE
Holandský ovčák se dokáže velmi dobře přizpůsobit místu, kde bude žít, ale pouze za předpokladu, že mu jeho lidská rodina dopřeje dostatek pohybu a pozornosti. Náročnost péče o srst se odvíjí od toho, jakou variantu plemene si pořídíte.
Krátkosrstí a dlouhosrstí ovčáci potřebují pravidelné vyčesávání, aby se zbavili odumřelých chlupů, a naopak hrubosrstá varianta tolik péče o srst nevyžaduje.
Obecně se ví, že tito psi mají mnohdy problém s přerostlými drápky, který si ani o tvrdý povrch kolikrát neobrousí. Proto bude nutné věnovat drápkům větší pozornost.
POHYB
Jedná se o pracanta se vším všudy. Ovčáci jsou obecně velmi aktivní psi s chutí do života a energií na rozdávání. Svěřený pozemek hlídají tak dobře, že na jejich teritorium nevnikne ani myška.
Jsou velmi inteligentní a snadno cvičitelní, ale přesto by měl být majitel důsledný a nepolevit, jinak pes díky své inteligenci rozpozná slabost, a snadno tak převezme velení v rodině.
Ovčáci jsou obecně všestrannými psy, dokážou pracovat samostatně i v přítomnosti dalších kolegů. Slouží jako služební psi u policie nebo účinkují v klasických kynologických sportech.
HISTORIE PLEMENE
Holandský ovčák vznikl kolem 17. století v Nizozemsku, kde sloužil jako klasický pastevecký pes při hlídání a nahánění kravských i ovčích stád, také pro tahání nákladu a hlídaní slepic. Chovatelé obecně dbali spíše na jeho vlastnosti a pracovní využití než na vzhled, a proto byla jeho podoba velmi rozmanitá.
V roce 1898 se plemeno rozdělilo na tři varianty, které známe do teď, a zároveň ve stejný rok vznikl úplně první standard holandského ovčáka. Popularita plemene stále přetrvává spíše na hranicích Nizozemska, ale postupně se rozšiřuje i do USA.