FRÍZSKÝ OHAŘ
Pokud si pořídíte fríského ohaře, do davu rozhodně nezapadnete. Jedná se o málopočetné plemeno, které se ve světě tolik nevyskytuje.
Pokud tedy chcete psí raritu, frízský ohař bude pro vás vhodný. K dětem je velmi milý a ke své rodině oddaný. Dnes slouží především jako rodinný společník.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Země původu | Nizozemí |
Hmotnost | |
Pes | 22 - 27 kg |
Fena | 18 - 23 kg |
Výška † | |
Pes | 50 - 53 cm |
Fena | 48 - 50 cm |
Barva | Černá, hnědá nebo oranžová s bílými znaky |
Průměrný věk | 12 - 14 let |
Skupina FCI | FCI VII. - Ohaři |
Sekce FCI | Sekce 1 - Kontinentální ohaři (se zkouškou z výkonu) |
FCI | Standard |
VZHLED
Frízský ohař, někdy uváděn jako stabyhoun, je středně velký pes obdélníkového rámce. Jeho tělo je silně stavěné, ale nepůsobí těžkým či masivním dojmem. Středně dlouhá srst pokrývá celé tělo, na ocase jemně chundelatá, ale nikoliv zvlněná. U frízského ohaře je typické bikolorní zbarvení (v kombinaci s bílou barvou).
Pohlavní dimorfismu je u plemene žádoucí a měli byste na první pohled rozeznat fenu od psa. Hlava je střední velikosti, dlouhá s mírně vyjádřeným stopem a kulatýma hnědýma očima.
Uši jsou nízko nasazené, svislé a srst na nich tvoří krátké volánky. Frízský ohař má dlouhý a rovný hřbet, na který navazuje nízko nasazený a bohatě osrstěný ocas.
POVAHA
Frízský ohař je především přátelský a milý pes překypující ochranitelskými pudy vůči svému majiteli a rodině.
Je hravý, inteligentní, dokáže být klidný a trpělivý, proto se hodí i k dětem a snáší jejich hry.
Dobře si rozumí i s ostatními zvířaty, pokud je od malička socializován.
Na jiné psy a práci ve smečce není úplně zvyklý. Po seznámení s cizinci se frízský ohař chová přátelský a komfortně, do té doby se chová odměřeněji a čeká především na reakci majitele.
Pozemek se zahradou a své lidi pečlivě hlídá.
ZDRAVÍ
U frízského ohaře se sleduje stav kyčelních a loketních kloubů jako prevence nechtěné dysplazie. Vždy je tedy nejlepší volbou koupě štěněte přímo z chovatelské stanice. Obecně se ohař považuje za bezproblémové plemeno bez náchylnosti k dědičným chorobám.
PÉČE
Častá věc, kterou lidé podceňují nebo dokonce zapomínají, je kvalitní strava a správná krmná dávka. Pejsek by měl jíst pouze granule s vysokým podílem masa, a naopak s malým obsahem bílkovin. To samé platí pro pamlsky. Krmná dávka by měla odpovídat hmotnosti tělu psa.
Srst, která frízského ohaře dokáže velmi dobře chránit, potřebuje zejména v době línání pravidelné česání. Jinak se nejedná o náročnou péči. Pes nepotřebuje ani častou koupel, jelikož postrádá klasického psího zápachu. Drápky, které mají tendenci zarůstat, se musí hlídat a pravidelně zastřihovat.
POHYB
Vedle loveckého využití dokáže být frízský ohař dobrým sportovcem, ale i rodinným psem. Využijete ho v klasických kynologických sportech jako jsou agility, canicross či běh u kola (bikejöring).
Pes bude rád i za dlouhé procházky a výlety do přírody. Ke kvalitní a včasné socializaci, kdy psa budete seznamovat s různými situacemi, okolím a jinými zvířaty, byste měli přidat i pravidelný výcvik. Ten by měl být vedený formou pozitivní motivace.
HISTORIE PLEMENE
Frízský ohař neboli stabyhoun pochází z Nizozemska, kde vznikl na území provincie Frísko, podle které nese svůj název. Historie plemene není zcela jasná a existují různé teorie. Některé zdroje uvádí, že se plemeno křížilo spolu s drenským koroptvářem nebo, že psi byli do Nizozemska přivezeni v 16. století při vpádu do země.
Ohař byl chován především jako pracovní a lovecké plemeno pro lov drobné zvěře. Čas ukázal, že v tomto využití až tolik nevyniká, a proto se později stal psem společenským. Dnes ho spatříme zřídka a jedná se spíše o málopočetné plemeno, které se nejvíce vyskytuje v zemi svého původu.