BELGICKÝ OVČÁK – MALINOIS
Plemeno s překypující energií, silným temperamentem a chutí pracovat. Malinois je pes využíván v různých psích sportech nebo ve službách policie.
Zkrátka se jedná o všestranného psa, který se rychle učí, ale potřebuje zkušenou ruku majitele, který ví, co dělá. Velmi dobře vychází jak se zvířecími parťáky, tak s těmi lidskými.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Země původu | Belgie |
Hmotnost | |
Pes | 25 - 30 kg |
Fena | 20 - 25 kg |
Výška † | |
Pes | 60 - 66 cm |
Fena | 56 - 62 cm |
Barva | Žluté zbarvení s uhlováním a s černou maskou |
Průměrný věk | 12 - 15 let |
Skupina FCI | FCI I. - Ovčáci a honáčtí psi |
Sekce FCI | Sekce 1 - Ovčáci (se zkouškou z výkonu) |
FCI | Standard |
VZHLED
Malinois, lidově ,,maliňák“ patří mezi středně velká psí plemena s harmonicky stavěnou kostrou přizpůsobenou k pohybu. Malinois je jedním z varianty belgických ovčáků. Má krátkou, přiléhavou srst, světle hnědé barvy s černou maskou na obličeji. Na krku a hřbetu může být srst mírně tmavší než na zbytku těla.
Hlava maliňáků je střední velikosti s menšíma trojúhelníkovýma ušima, které jsou vždy nastražené a natočené vpřed. Oči jsou mandlovitého tvaru s hnědou duhovkou a inteligentním výrazem. Krk je poměrně dlouhý, dobře osvalený a bez laloku. Hřbet je naopak krátký s dobře klenutými žebry, na který se napojuje silný ocas dosahující až k hleznům. Malinois má dlouhé končetiny zakončené tlapkami s černými drápy.
POVAHA
Stejně tak jako ostatní belgičtí ovčáci je i náš malinois velmi temperamentní, vytrvalý a neunavitelný. Pro běžný život se kvůli jeho výbušnosti a překypující energii moc nedoporučuje.
Mít doma psa z pracovní linie jako domácího mazlíčka na občasné procházky nebude tou nejvhodnější volbou.
Majiteli a celkově své rodině je maliňák velmi oddaný a dokáže dobře chránit jak své lidské parťáky, tak zahradu a celkově prostředí, kde žije.
K cizím lidem se zpočátku chová nedůvěřivě či odtažitě, ale bez důvodu není agresivní a nekouše. S ostatními zvířaty a dětmi vychází dobře.
ZDRAVÍ
Maliňáci se dožívají slušného věku, až okolo 14 let a považují se za velmi zdravé plemeno u kterého stále převládá otužilost a dobrá obranyschopnost. Samozřejmě jako u většiny velkých plemen, také u malinoise se může vyskytnout nechtěná dysplazie kyčelního kloubu či epilepsie.
PÉČE
Vzhledem k neunavitelné a energické povaze maliňáka uděláte nejlépe pokud si pejska pořídíte zejména na zahradu, kterou vám bude pečlivě střežit. Pes bude mít zároveň volný pohyb, a to mu vyhovuje. Pokud již dopředu víte, že psovi dokážete zajistit aktivitu v takové míře jakou sám potřebuje, není problém chovat ho i v bytě.
V době línání je potřeba srsti věnovat zvýšenou pozornost a každý den vyčesávat. Samozřejmostí je také kvalitní krmení, nejlépe s přídavkem lososového oleje, který má blahodárné účinky na srst. Pravidelná kontrola uší, očí a dásní je nezbytná. Důležité jsou i drápky, které se musí pravidelně zastřihávat. Je důležité svého ovčáka navyknout na tuto proceduru již od štěněcího věku, aby se z toho časem mohla stát naprosto běžná rutina.
POHYB
Malinois vyniká svou mrštností a bleskovými reakcemi. Je také rychlejší a hbitější než německý ovčák. Pes má výborné pozorovací schopnosti, učí se rychle a efektivně za krátkou dobu. Majitel musí být sebevědomý, trpělivý a nejlépe mít už nějaké ty zkušenosti.
Belgičáci jsou všestranní psi a hodí se na různé sporty. Mezi ně patří například canicross, flyball, agility a mnoho dalších sportů. Malinois vyniká především svou prací ve službách policie či armády. Pokud nejste nadšený sportovec a vaše ambice nesahají vysoko, s pejskem můžete provozovat turismus a společně se pustit do prozkoumávání nových míst.
HISTORIE PLEMENE
Konkrétně v 19. století v Belgii se chovatelé těchto psů rozhodli rozdělit belgického ovčáka na čtyři typy variant mezi kterými se nachází i malinois. Bylo tomu tak z důvodu velké oblíbenosti a enormního počtu ovčáckých plemen.
V průběhu první a druhé světové války byli psi využíváni zejména v armádě pro různé účely: hlídání muničních skladů, předávání zpráv či k obraně. Po válce malinois téměř vymizel. Pozůstalí jedinci neměli dostatečné kvality k tomu, aby se stali plemeníky.
Plemeno se začalo stávat více populárním až v prvním desetiletí 21. století.