BELGICKÝ OVČÁK
Všestranně nadané plemeno s vysokou chutí do práce, to jsou belgičtí ovčáci. Sice nedosahují stejné velikosti jako ti němečtí, přesto dokážou excelovat ve stejných úkolech.
Jsou skvělými domácími mazlíčky, zároveň se jedná o plemeno, které vás ochrání před čímkoliv.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Belgie |
| Hmotnost | |
| Pes | 25 - 30 kg |
| Fena | 20 - 25 kg |
| Výška † | |
| Pes | 60 - 66 cm |
| Fena | 56 - 62 cm |
| Barva | Více variant |
| Průměrný věk | 10 - 14 let |
| Skupina FCI | FCI I. - Ovčáci a honáčtí psi |
| Sekce FCI | Sekce 1 - Ovčáci (se zkouškou z výkonu) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Jsou celkem čtyři druhy belgických ovčáků – malinois, tervueren, laekenois, groenendael. Všechny druhy mají společnou, harmonickou a silnou stavbu těla. Patří do středně velkých až velkých plemen psů s robustní kostrou, ale jsou o něco drobnější než němečtí ovčáci.
Varianty groenendael a tervueren jsou dlouhosrsté, s krásným splývavým kožichem, bohatým hlavně v oblasti hlavy, krku a hrudníku. Mají velmi ušlechtilý vzhled. Varianta malinois má krátkou srst a spíše sportovní vzhled. Jedná se o nejvíce známý typ belgického ovčáka. Laekenois má tvrdou a odolnou srst, která ho chrání před nepříznivým počasím.
POVAHA
Belgičtí ovčáci mají velmi temperamentní povahu, ale ruku v ruce s tím jde jejich pracovitost a mrštnost. Belgičák je vhodným plemenem zejména pro jedince. Je pravděpodobné, že blízký a oddaný vztah bude mít hlavně s majitelem.
Při správném výcviku toleruje a poslouchá i ostatní členy domácnosti. Dokáže být velmi dobrým hlídačem a strážcem majetku a zahrady, která se stane jeho teritoriem.
Bez váhání zakročí bránit svého pána. Belgický ovčák je velmi ostražitý a pozorný.
ZDRAVÍ
Belgičtí ovčáci se dožívají vysokého věku, zejména kvůli jejich robustnosti a pasteveckému původu. Přesto se jim některé nemoci bohužel nevyhnou. Mezi ně může patřit rakovina, konkrétněji osteosarkom, hemangiosarkom či lymfosarkom.
Jedná se o zhoubné nádory, které se vyznačují symptomem jako je ztráta chuti k jídlu, únava, úbytek na váze či výrůstky pod kůží. Belgičáci patří mezi větší plemena psů, které taky postihuje dysplazie kyčelního kloubu.
PÉČE
Belgický ovčák, ať už je na mysli jakákoliv varianta, se nejvíce hodí na zahradu. Jedná se o plemeno, které celoročně líná a jeho pobyt na zahradě pro vás bude určitě přijatelnější. Zároveň mu zajistíte volný pohyb, který pes potřebuje.
Pamatujte, že čím aktivnější a sportovně založený váš belgičák je, tím více potřebuje lepší a kvalitnější stravu. Kvalita krmiva je důležitá, ovčákovi tak můžete zajistit delší život.
Kontrola čistoty uší, tlamy a očí je rozhodně nezbytná. Také by se měly dodržovat pravidelné návštěvy veterináře. Ve štěněcím věku se doporučuje zvýšená opatrnost, co se týče pohybu na tvrdém povrchu či skákání. Pejskovi v tomto období roste pohybový aparát a je náchylnější k nechtěným problémům.
POHYB
Jinak se k plemeni bude přistupovat jako k domácímu mazlíčkovi, jinak jako ke služebnímu či policejnímu psovi nebo sportovnímu parťákovi. Každopádně jde o fyzicky náročné plemeno, které potřebuje pohyb a zátěž. Belgičáka určitě potrápíte, v dobrém slova smyslu, i psími hlavolamy.
Přestože se belgický ovčák díky své vysoké inteligenci učí velmi rychle, není doporučovaný pro nezkušené či začínající chovatele. U tohoto plemene je důležitá důslednost, konzistence a hlavně trpělivost. Aby vám plemeno nepřerostlo přes hlavu, musíte si zasloužit jeho respekt.
V současnosti je plemeno oblíbené zejména ve službách policie, vojska či soukromých bezpečnostních služeb. Belgického ovčáka můžeme spatřit i ve sportovní kynologii či v oblíbené agility.
HISTORIE PLEMENE
Belgický ovčák původem z Belgie je pastevecké pracovní plemeno, které se zde vyskytovalo již v roce 1650. Úkolem ovčáka bylo přesouvání stád a ochrana dvora. Jednalo se drsné, statečné a pracovní psy.
Adolf Reul, profesor zootechniky, shromáždil 117 ovčáků a vytyčil znaky plemene: tři varianty srsti – dlouhosrstá, krátkosrstá a hrubosrstá. Zároveň doporučil spojovat mezi sebou jedince se stejným druhem srsti, bez ohledu na jejich zbarvení.
Na základě toho vznikly čtyři varianty belgických ovčáků, které známe dnes: malinois, tervueren, laekenois, groenendael.
