NORSKÁ LESNÍ KOČKA
Huňatý čtyřnohý kamarád, který si svou veselou a dětskou povahu zachovává do stáří. Norská lesní kočka je rozhodně dobrou volbou do rodin s dětmi, ale stejně tak pro jedince či páry. Tyto kočky velmi rády šplhají a lezou do vyvýšených míst, proto byste měli kočičce dopřát dostatek prostoru k vyblbnutí.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Norsko |
| Hmotnost | |
| Kocour | 5 - 8 kg |
| Kočka | 4 - 6 kg |
| Barva | Černá, modrá, červená, krémová, |
| Průměrný věk | 14 - 16 let |
VZHLED
Norské kočky jsou velmi bohatě osrstěné s hustou podsadou. Srst mění svou podobu v letních i zimních měsících, kdy je kočka opravdu jako plyšový medvěd, ale v létě naopak ztrácí podsadu a zůstává pouze huňatý ocas.
Kolem hlubokého hrudníku a krku vytváří chlupy límec, a chomáče se dokonce nachází i mezi polštářky na tlapkách.
Obličej má trojúhelníkový tvar a uši jsou vysoko posazené zaoblené do špičky. Povolené barvy jsou téměř jakékoliv, ve kterých se domácí kočky vyskytují.
POVAHA
Povaha těchto čtyřnohých krásek je velmi veselá a přátelská. Norské lesní kočky jsou společenské, hravé a velmi kontaktní. I přes jejich nemalou velikost dospívají okolo 3 až 4 let věku, a tím pádem si svou dětskou a hravou povahu zachovávají do pozdějších let.
Kočka se jednoduše hodí pro jednotlivce či páry, ale i do rodin s dětmi, ke kterým je trpělivá a shovívavá.
Tato rasa vyžaduje hodně pozornosti a společnosti, nerada tráví čas sama. Nejlépe jí bude s druhou kočičí parťačkou.
ZDRAVÍ
Norská lesní kočka se obecně pyšní skvělou odolností díky podmínkám, z kterých pochází a kde byla vyšlechtěná. Její průměrný věk se pohybuje okolo 15 let.
Poměrně často se u norských koček objevuje glykemická choroba, která je často geneticky podmíněná. Takoví jedinci by měli být vyřazeni z čistokrevného chovu. Norské lesní kočky mají ale predispozici k hypertrofické kardiomyopatii, jakožto většina plemen.
PÉČE
Tento čtyřnohý miláček je vybaven velmi silnou a hustou podsadou, která líná zejména v zimních a jarních měsících. Z tohoto důvodu se doporučuje kočky česat téměř denně, aby se tak zabránilo tvoření chuchvalců. Koupání u norských koček není potřeba.
Stejně jako většina koček mají samočistící srst, kterou si čistí samy. Kvalitní strava bude nezbytnou součástí, podobně jako strávený čas se svým majitelem a nekonečné hraní. Pokud má váš mazlíček přerostlé a ostré drápky, bude nutné je ostříhat.
POHYB
S velkou stavbou těchto koček se pojí i jejich síla, díky které mohou šplhat po stromech, či dokonce po holých skalách. Pokud budete chovat norskou lesní kočku v bytě, doporučuje se pořídit kvalitní a velké škrabadlo, kde se mazlíček může dostatečně vydovádět.
V opačném případě se kočička vydovádí na jiném kusu nábytku. Je to nadšená lovkyně, velmi hbitá a aktivní. Rozhodně bude ráda za přístup na zabezpečený balkon či zahradu.
HISTORIE PLEMENE
O norských kočkách existují mnohé teorie. Jejich historie není zcela objasněná, lidé se domnívají, že se do Norska musela dostat pomocí člověka a je potomek skotské divoké kočky dovezené do Norska.
Během druhé světové války hrozilo kočkám téměř vyhynutí. Na vině bylo nekontrolované křížení s jinými kočkami. Plemeno bylo oficiálně uznané až roku 1970, dodnes je populární zejména ve své domovině.
