KARTOUZSKÁ KOČKA
Pokud hledáte nenáročné a klidné plemeno, tento tvor by mohl být vhodný právě pro vás. Kartouzské kočky nedělají bordel, zpravidla ani moc nemňoukají a víceméně mají takzvaně ,,na salámu“. Dobře se snáší s dětmi i s dalšími čtyřnohými členy, nevyžadují příliš pohybu, a zároveň vydrží dlouhé hodiny o samotě. I přesto, že se jedná o lenošky, je dobré jim pořídit škrabadlo a pár věcí k zabavení.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Francie |
| Hmotnost | |
| Kocour | 4 - 5 kg |
| Kočka | 2 - 4 kg |
| Barva | Modrá |
| Průměrný věk | 12 - 15 let |
VZHLED
Kočka střední velikosti s krátkým, ale zato pěkně huňatým kožíškem šedomodré barvy.
Na první pohled se dá plemeno kartouzské kočky zaměnit s britskou modrou, ale když se na kočku podíváte pozorněji, rozdíly zde najdete.
Kartouzské kočky mají širší hlavu s postavenýma ušima se zaoblenou špičkou na konci.
Spíše kulaté oči mají zbarvení od tmavě žluté až po měděnou, žádný nádech zelené by zde být neměl.
Celkově má kočka velmi bystrý výraz. Zároveň má dobře osvalené tělo s hlubokým a dobře vyvinutým hrudníkem a velkými tlapkami.
POVAHA
Kartouzské kočky jsou jednoznačně výbornými společnicemi. I přesto, že jsou velmi oddané a často si vybírají pouze jednoho člověka, nejsou vtíravé či vlezlé. Jsou ale přátelské ke všem lidským členům domácnosti společně s dětmi. Jedná se o nekonfliktní kočičku, které nevadí děti a dobře se snáší s dalšími zvířecími parťáky.
Kartouzská kočka je tichá, málokdy mňouká, spíše vůbec. Svou náklonost vám projeví nekonečným předením. Tyto kočky jsou velmi klidné, rády se poflakují a leží na gauči. Zároveň dobře snáší i samotné chvilky, kdy je majitel v práci nebo mimo domov. Jsou to velmi přizpůsobiví tvorové. Když nebude kočka doma, hravě zvládne i cestování se svým pánem.
ZDRAVÍ
Jedná se odolné čtyřnohé parťáky bez velkých sklonů ke genetickým problémům. Je pravda, že plemeno je náchylnější k onemocnění zubů a jejich následnému kažení, ale to zejména v pozdějších letech života. Průměrný věk kartouzské kočky je 13 let.
PÉČE
Chov kartouzské kočky zahrnuje péči jako o kteréhokoliv jiného mňoukacího kamaráda. Přesto, že má krátký kožíšek, má ale podsadu, tudíž bude potřeba kočičku občas přejet kvalitním kartáčem.
Nemějte ale strach, tato rasa ani zdaleka tolik nelíná, tudíž se nemusíte bát chlupu na každém kroku. Důležité je také kvalitní krmivo s velkým podílem masové složky, a s tím se následně pojí i péče o zubní chrup.
POHYB
Již bylo zmíněné, že kartouzské kočky nemají zrovna energie na rozdávání, ale naopak. Rády tráví čas v pohodlí domova vedle svého pána, kde jim bude nejlépe. Na pohyb nejsou tedy náročné.
Rozhodně mají rády hraní, a hračky nebo škrabadlo bude nezbytnou součástí života kterékoliv kočky. Kartouzské se ale dokážou zabavit samy. Jejich valná část dne bude zejména sledování dění kolem sebe nebo velmi dlouhý šlofík.
HISTORIE PLEMENE
Kartouzské kočky jsou jedním z nejstarších kočičích plemen v Evropě. Jejich první zmínky spadají do 16. století, kdy se lidé domnívali, že tato rasa pocházela původem ze Sýrie, ale postupně se dostala na území Francie, která je zároveň považovaná za domovinu těchto koček.
Právě tam se tito čtyřnozí tvorové dostali pomocí křížových výprav, kdy sloužili jako společníci. Cíleně se kartouzská kočka začala chovat až koncem 20. století ve Francii. Rozhodně se jedná o raritu ve svém kočičím světě a v České republice se kartouzské kočky vyskytují pouze zřídka.
