BENGÁLSKÁ KOČKA
Bengálky jsou velmi aktivní a mazané. Rády šplhají, běhají, a mnozí jedinci se dokonce naučí i nějaké ty triky. Jedná se spíše o aktivní rasu, která neustále něco vymýšlí.
Je přátelská, klidnější kočky jako společnice ji nebudou dělat problém. S bengálkou se nudit rozhodně nebudete.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | USA |
| Hmotnost | |
| Kocour | 5,5 - 10 kg |
| Kočka | 5,5 - 10 kg |
| Barva | Oranžová, zlatá, tmavě žlutá a písková |
| Průměrný věk | 9 - 13 let |
VZHLED
Bengálky jsou o něco větší kočky než ty domácí. Mají pružné a hbité tělo atletického rázu. Kostra této kočičí rasy je velmi těžká, její dlouhé končetiny jsou svalnaté a pevné.
Ve srovnání s tělem je hlava poněkud menší, ale vynahrazují to velké mandlové oči, které jsou modré nebo zelené barvy. Široké uši jsou taktéž malé se zaoblenými špičkami.
Bengálské kočky připomínají zejména zajímavým zbarvením své divoké předky.
Jejich kožich může být mramorovaný, tečkovaný, oranžový a v neposlední řadě tmavě zlatý. Velmi často se tyto kočky podobají malým leopardům.
POVAHA
Bengálky v sobě sice mají trochu divokosti a ostrosti, ale přesto se jedná o milá stvoření bez zlých úmyslů. Rasa je vhodná jako společník k jednomu člověku, ale také do rodiny s dětmi.
Pozor si musíte dávat zejména na její přehnaný zájem o vodu, pokud tedy chováte rybičky, je důležité kočku hlídat nebo akvárko něčím zakrýt v době, kdy nebudete přítomní. Často vám také bude mňoukat pod nos.
Bengálská kočka je vhodná i k ostatním, ale spíše klidnějším kočkám, například k perskému typu. Jelikož se jedná o rasu, která má v sobě trochu divoké krve, lovecký pud je stále vyvinutý. Kolikrát se vám bengálka přijde ráda pochlubit s novým úlovkem.
ZDRAVÍ
Bengálské kočky, díky jejich nepřešlechtěnosti, jsou poměrně odolné a zdravé již od přírody. Důležitá je kvalitní strava a také prostředí, kde kočka, a nadále žije. Vypozorovaným problémem byly srdeční potíže a občasná přecitlivělost na určité složky krmiv. Toto se dá postupně zjistit eliminační dietou.
PÉČE
Co se týká péče o srst, nenajdete zde nic složitého či náročného. Bengálské kočce stačí párkrát vyčesat staré chlupy. Naopak příliš časté česání může kočce dokonce ublížit. Kvalitní a dostatečný pohyb pro toto divoké zvíře bude zpravidla důležité. Kočky si pravidelně obrušují drápky pomocí škrabadla, po kterém šplhají, tudíž vám bude stačit pouze občasné zastřihávání podle potřeby. Kontrolu tělních dutin je u každého mazlíčka nezbytně nutná, zamezíte tak případným infekcím.
POHYB
Pokud doma chcete mazlivého lenocha, který se s vámi bude válet celé hodiny na gauči, bengálská kočka možná nebude tou pravou volbou. Jedná se o malé ďáblíky s duší šelmy a překypující energií. Bengálky jsou velmi poslušné a cvičitelné, je však nutné jejich hyperaktivitu usměrňovat tou správnou cestou.
Rády šplhají, někteří jedinci si velmi dobře rozumí s vodou, a rády běhají po bytě. Díky jejich inteligenci je možné naučit kočku nelézt na stůl a různé další triky. Potencionální kupce by si měl ale uvědomit, že se jedná o zvíře s vlastní hlavou, a každý jedinec může být tedy jiný.
HISTORIE PLEMENE
Cílem bylo vyšlechtit vzhledově divokou kočku, ale s přátelskou a mírnější povahou. Bengálské kočky pocházejí z USA, kde se původně křížily s kočkami domácími. Zpočátku zde byly problémy s neplodností kocourů, ale chovatelka Jean Mill se do křížení pustila i přes toto zjištění.
Podařilo se jí tedy docílit zdravé generace, kde bylo vše již v pořádku. Plemeno bengálské kočky bylo uznané roku 1998, tudíž se jedná o poměrně mladou a novou rasu. Bengálka u nás není tolik známá a kupní ceny těchto čistokrevných koček se pohybují na vyšším žebříčku.
